Rozhodne v Soběslavi referendum?

Vedení města již rok jedná s developerem o podobě průmyslové zóny. Jednání nevedou k jasným závěrům. Občané dosud nedostali odpověď na otázku, jaké výhody projekt městu přinese.

Spolek Naše Soběslav sbírá podpisy občanů pro vyhlášení referenda, aby se i oni mohli vyjádřit.

Již rok Jihočeskou Soběslaví rezonuje téma tzv. “ Průmyslové zóny”. Občanská iniciativa “Naše Soběslav”, která se transformovala z petičního výboru, jenž stojí za Peticí proti Průmyslové zóně již v květnu 2020 ukázala svou sílu. Iniciovala totiž vznik petice proti záměru výstavby průmyslové zóny v lokalitě Na Pískách, kterou podepsalo víc jak 2000 občanů. Tento společenský tlak přivedl město k jednacímu stolu s developerem. Jelikož však jednání nevedou k očekávanému výsledku a nelze očekávat, že by referendum vyhlásilo samotné zastupitelstvo města, přistoupil nyní spolek ke sběru podpisů “Jsme přesvědčeni, že pokud zastupitelé uvidí, že občané referendum chtějí, podpoří jeho konání zároveň s volbami v říjnu 2021” říká Gabriela Pospíšilová, která je členkou petičního výboru. Od 10.5. 2021 mohou občané trvale žijící v Soběslavi, Chlebově a Nedvědicích podepsat na mnoha místech petiční archy.  Pro vyhlášení referenda je potřeba sehnat víc jak 1121 podpisů. 

Člen petičního výboru Zdeněk Rux k vyhlášení referenda říká: “Nejde o to, abychom odmítli výstavbu průmyslové zóny jako takovou. Snažíme se o to, aby zóna přinesla Soběslavi prospěch, vyrábělo se v ní něco smysluplného a aby nenarušila krajinný ráz tak razantně, jak to developer plánuje. Odpověď na otázku, v čem bude zóna v navrhované podobě městu prospěšná, nám za dobu rok probíhajících jednání developer nedal. Takové jednání je pro nás nadále nepřípustné. Chceme proto vědět, co si myslí občané Soběslavi, jelikož vedení města se na jejich názor doposud nezeptalo. Pokud občané referendum podpoří je šance, že dojde ke změně územního plánu podle přání a požadavků obyvatel.

V referendu by občané odpovídali na tyto otázky: 

  1. Souhlasíte s tím, aby město Soběslav bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě logistického centra na místě zastavitelných ploch Z12 a Z20 vymezených územním plánem Soběslav ve znění změny č. 1?
  2. Souhlasíte s tím, aby město Soběslav bezodkladně podniklo veškeré kroky v samostatné působnosti, aby nemohlo dojít k výstavbě hal o zastavěné ploše stavby (každé haly) převyšující 10.000 m2 na místě zastavitelných ploch Z12 a Z20 vymezených územním plánem Soběslav ve znění změny č. 1?

Petiční archy lze podepsat na těchto místech:

  • Řeznictví Vedral, ul. P. Voka
  • Železářství Šťastný, Horní příkopy
  • Reklamka Petr (naproti Poliklinice)
  • Papírnictví Spino – Novák, tř. Dr. Ed. Beneše
  • u členů spolku Naše Soběslav z.s. (Zdeněk Rux, Pavel Plát, Miloš Bučinský, Gabriela Pospíšilová, Martin Kákona, Pavla Srncová, Zdeněk Kozlíček, Petr a Lucie Mateovi a další…)
  • stáhněte si formulář zde a vytiskněte jej oboustranně, podepište a přineste na některé z míst uvedených výše.

Za spolek Naše Soběslav z.s. a výbor pro přípravu referenda

Zdeněk Rux a Ing. Gabriela Pospíšilová

Prosba výboru pro rozvoj průmyslové zóny

Vážení spoluobčané:
firma Exprin s.r.o. prezentovala na jednání Zastupitelstva města Soběslav dne 3. 2. 2021 upravený záměr výstavby v průmyslové zóně u dálnice D3 (prezentace uvedena na webových stránkách města Soběslav). Otázky, dotazy, podněty a připomínky k tomuto tématu je možno zasílat na MÚ Soběslav, odbor výstavby a regionálního rozvoje do 15. 3. 2021 k rukám arch. D. Buzu nebo elektronicky kterémukoliv členu Výboru pro rozvoj průmyslové zóny Soběslav. Děkujeme všem, kteří projeví zájem o problematiku rozvoje průmyslové zóny Soběslav. Vaše otázky, dotazy, podněty a připomínky výbor souhrnně předá zástupcům firmy Exprin s.r.o. k vypořádání a přípravě odpovědí.

Členové Výboru pro rozvoj průmyslové zóny Soběslav

Lednové novinky kolem průmyslové zóny

Vážení spoluobčané,

dovolte mi seznámit Vás s vývojem situace kolem průmyslové zóny Soběslav. Od posledního článku v Hlásce se toho událo dost. Především se rada města rozhodla, že nebude dále zastupovat město při jednání s developerem a tuto svojí povinnost předala na zastupitelstvo. Mgr. Krejčová, jako členka rady města, navrhla vytvoření “výboru pro rozvoj průmyslové zóny”, který by měl být jednáním pověřen. Prakticky to znamená, že jednání povede orgán, který nemá žádnou rozhodovací pravomoc, je to pouze poradní orgán zastupitelstva. Dále to znamená, že se zastupitelé budou muset průmyslovou zónou  zabývat z jiného pohledu a daleko častěji. Výbor navíc bude vytvořen podle výsledku posledních voleb, tedy se z této problematiky stává věc politická a nikoliv občanská.

Pozitivní informací je skutečnost, že jsme zadali u renomované právní kanceláře rešerši právního postavení města v případném sporu s developerem a tato rešerše, na rozdíl od tvrzení představitelů města, dokazuje, že město má velice dobré vyhlídky v případném sporu s developerem. Předali jsme jí městu a doufáme, že z ní bude město čerpat potřebné informace.

V prosinci jsme také zaregistrovali spolek Naše Soběslav z.s., který bude aktivně vstupovat do veřejného dění v Soběslavi.  Základním účelem činnosti spolku je ochrana přírody a krajiny, ochrana životního prostředí, ochrana veřejného zdraví, prosazování a ochrana profesních nebo veřejných zájmů, ochrana kulturních hodnot, podpora udržitelného rozvoje města Soběslavi. Spolek je otevřený pro další zájemce o členství a kauze průmyslové zóny bude věnovat velkou pozornost

Jako poslední se chci zmínit o našem jednání s hejtmanem Jihočeského kraje, kam jsme byli jako petiční výbor pozváni. Diskuze se týkala především řešení bezpečné komunikace mezi Soběslaví a Chlebovem. O závěrech Vás budeme informovat.

Pracovní místa. Přínos nebo zátěž?

  • Soběslavsko má dlouhodobě nízkou nezaměstnanost
  • problémy jsou především nedostatečná dostupnost bydlení, malá podpora bytové výstavby a mladých rodin, či zhoršená dostupnost předškolního vzdělávání
  • z hlediska zaměstnanosti je klíčová pestrá nabídka pracovních míst, jak do struktury odvětví, tak co se kvalifikačních požadavků týče
  • logistická centra se významně nepodílejí na zaměstnávání místních obyvatel
  • agenturní pracovníci přitom tvoří v průměru až pětinu (!)  zaměstnanců
  • agenturní pracovníci jsou komoditou, stejně jako zboží
  • agenturní zaměstnávání přináší řadu negativních jevů, ty však musí řešit místní samosprávy
  • s rozvojem logistiky přichází rozvoj automatizace a tedy pokles nabídky práce

Průmyslová zóna přinese pracovní místa. Mladí se budou vracet do Soběslavi. Zvrátíme nepříznivý trend, kdy nám mladí odcházejí do velkých měst studovat a po studiích se nevracejí zpátky. To jsou nejčastější argumenty, kterými některé radnice, včetně té soběslavské, vítají developery. 

S nepříznivým demografickým vývojem se potýkají téměř všechny obce v Česku. Populace stárne a mladí odcházejí do větších měst nejen za lepší prací, ale také za vzděláním, bydlením, nabídkou volnočasových aktivit… Zeptejte se svých dětí a vnoučat!

“Nedostatkem bránícím pozitivnímu demografickému vývoji je zhoršená dostupnost předškolního vzdělávání a zhoršená dostupnost bydlení. Akutním rizikem, je též zhoršení lékařské péče v důsledku vysokého věku lékařů. S ohledem na nepříznivý demografický vývoj je třeba posilovat volnočasové aktivity, spolkovou činnost…” Tolik kapitoly 4 a 5 nedávno zastupitelstvem města schváleného strategického dokumentu Program rozvoje města Soběslavi na další roky věnované Kvalitě života obyvatel.

“V rámci mikroregionu Tábor má Soběslavsko nejnižší míru nezaměstnanosti,” dodává k nezaměstnanosti na Soběslavsku Program rozvoje.

Pokračovat ve čtení →

Město Soběslav se zbytečně bojí vysokých náhrad škod při změně územního plánu

Soběslavští zastupitelé obdrželi v prosinci roku 2020 dokument s názvem “Možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně”. Tento dokument byl vypracován v návaznosti na usnesení zastupitelstva ze dne 23. 9. 2020 a vypracovali ho zaměstnanci města JUDr. Bc. Iva Hartlová (právník), Ing. arch. Dagmar Buzu (odbor výstavby a regionálního rozvoje) a Ing. Radek Bryll (tajemník úřadu). Jejich závěrem je, že nedoporučují zastupitelům přijetí jakýchkoliv možností regulace, omezení či zamezení výstavby v lokalitě budoucí průmyslové zóny. V případě přijetí opatření, která zpřísní dosud platná regulativa, se dle tvrzení autorů město vystavuje nebezpečí požadavku na náhradu škody či na náhradu za újmu. Dále upozorňují na podobný případ v městě Liberci, kde městu vznikla škoda, a doporučují dohodu s investorem.

Protože jsme chtěli mít na věc nezávislý pohled, a proto jsme oslovili jsme renomovanou právní kancelář Dohnal & Bernard, která se ve své činnosti zaměřuje mimo jiné na územní plánování. Ta nám k výše zmíněnému dokumentu vypracovala oponentní posudek, který závěry města zcela vyvrací.

Oponentní posudek upozorňuje, že rizikem může být i neprovedení změny územního plánu, a že ne každá změna v územním plánu zakládá nárok na náhradu škody či vynaložených nákladů. V případě soběslavského případu pak považuje riziko úspěšnosti takové žaloby za “velmi nízké”, neboť příprava výstavby záměru je na začátku a ještě není známa jeho budoucí podoba. Mgr. Jiří Cihlář, který posudek zpracoval, upozorňuje, že je zcela nepřípustné, aby bylo vyhověno požadavkům vlastníka pozemku jen proto, že vyhrožuje uplatněním náhrad škody a dodává: “Pokud bude vlastník pozemků/investor neustále opakovat hrozbu náhrad škod v řádech stovek milionů korun českých s cílem působit tak na rozhodování orgánů města Soběslav, může se sám dostat i do roviny trestní odpovědnosti”.

Na závěr oponentura upozorňuje, že případ Liberce, o který se opírá dokument zpracovaný úředníky města, je nevhodně vybraný příklad a zpracovatelé vycházeli pouze z internetových článků, které jsou zcela odlišné od reality. Ve skutečnosti v tomto případě došlo k dohodě a město nemuselo platit developerovi nic. Na závěr Mgr. Jiří Cihlář dodává, že sám se za svou praxi nesetkal s jediným případem, kdy by se vlastník pozemku náhrady v podobném případě domohl.

Možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně (zpracovatel JUDr. Bc. Iva Hartlová, Ing. arch. Dagmar Buzu, Ing. Radek Bryll)

Oponentní posudek (zpracovatel Mgr. Jiří Cihlář, advokátní kancelář Dohnal & Bernard)