Zápis ze schůzky zástupců Rady města a Petičního výboru 20.11.2020

Datum a čas: 20.11.2020 od 14:00 do 15:40

Zápis zapsala: Ing. Gabriela Pospíšilová

Přítomni za Radu města: Mgr. Alena Krejčová, Mgr. Petr Lintner

Přítomni za petiční výbor: Ing. Pavel Plát, Zdeněk Rux, Ing. Gabriela Pospíšilová

Novinky k průmyslové zóně

Úvodního slova se ujala paní Mgr. Krejčová, která nás seznámil s aktuálními novinkami z posledního jednání rady města (dále jen RM), které se konalo ve středu 18.11.2020.

  • RM podrobně prošla zápis z posledních schůzky zástupců RM a Petičního výboru (dále jen PV) ze dne 4.11.2020
  • Souhlasila s body, na kterých jsme se shodli
  • Nechtěla se vyjadřovat k nastavení regulativu výška budov – potřeba počkat na výsledky studie krajinného rázu. Ta byla navrácena k přepracování z důvodu třetí pracovní verze, kterou poskytla firma Exprin Property s.r.o. (dále jen Exprin) zástupcům města Soběslav, konkrétně panu starostovi Ing. Bláhovi a místostarostovi Mgr. Lintnerovi
  • Nechtěla se vyjadřovat k regulativu velikosti objektů – hrozí riziko, že nebude  vyhovovat konkrétnímu zájemci. Shodla se však na faktu, že segmentace v budovách může být limitujícím faktorem pro mnoho firem, které by nechtěly sdílet společnou halu s ostatními uživateli
  • Členové RM se shodli na nastavení limitů až po konkrétní znalosti budoucích uživatelů Průmyslové zóny (dále jen PZ)
  • Parkování v areálu PZ –rada čeká na předložení studie, kterou zpracovává pro firmu Exprin pan Zenkl. RM následně poté zažádá o dopravní studii Centrum dopravního výzkumu v Brně.
  • Před prosincovým zastupitelstvem (16.12.2020) je potřeba se dohodnout, jak budeme společně vystupovat jako PV a RM, jak se budeme vyjadřovat k jednotlivým usnesením ze zářijového zastupitelstva (23.9.2020)
  • RM žádá PV, abychom nepoužívali pojem developer ve vztahu k firmě Exprin ale spíše vlastník pozemků nebo investor. S tímto PV nesouhlasí, a i nadále budeme používat slovo developer, neboť my takto firmu Exprin vnímáme. 
  • RM připravuje rešerši o finančních dopadech, které by mohly regulativa přinést. Zjistíme také, jaká rizika mohou nastat. 
  • RM zvažuje, že vyzve  firmu Exprinu  k sepsání společného  memoranda, kde by byla jasně uvedena podmínka o znalosti budoucích uživatelů. (Toto je jedna z možností. Jaký nástroj bychom chtěli použít ještě není zcela jasné a bude konzultováno s právníkem)
  • RM v jednáních preferuje výrobu a je ochotna akceptovat část pro skladování – zatím nebylo jednoznačně kvantifikováno

Velikost hal

RM – Mgr. Krejčová měla osobní schůzku s Ing. Arch. Buzu, kde zjišťovala, jestli existuje nějaká platná norma, která by standardizovala velikost budov pro výrobní haly. Výrobní haly a závody nemají limit o rozestupu hal mezi s sebou, ani to nelze nijak ovlivnit regulativem. Pokud budou chtít, mohou si postavit haly „nalepeny“ jednu na druhou. Mohou vedle sebe postavit dvě haly o 6 tis. m2 a finálně to bude stejné jako jedna hala o velikosti 12 tis. m2.

PV – zjišťovali jsme informace u jiného developera, který se zabývá výstavbou hal v průmyslových zónách. Získali jsme několik zásadních informací. Námi představená regulativa nejsou pro běžné výrobní provozy omezující. Poptávka po prostorech velikosti jednotek tis. m2 jsou pro výrobní provozy běžné. Požadavek na omezení 6 tis. m2 tedy PV nepovažuje za příliš omezující. Pokud by pro ně byla velikost omezující, tak právě pouze pro speciální haly, která požadují například montovny nebo logistická centra, a to jsme se s RM shodli, že v Soběslavi mít nechceme. Výstavba menších hal je pro developera dražší, proto tlačí na výstavbu velkých hal i za cenu, že je nebudou mít pronajaté a zůstanou neobsazené, toto vnímá PV jako největší riziko. Navíc je tu další riziko a to, že pokud tu již budou mít halu postavenou, snadno pak mohou tvrdit, že nesehnali výrobní firmu a okamžitě ji obsadí spediční/logistickou firmou.

RM – ověřovali si velikost hal v  nejbližím okolí např. ve Veselí nad Lužnicí, firma TEUFELBERGER spol s.r.o., která má rozlohu 12 tis. m2, nebo objekty v Plané nad Lužnicí, které jsou ještě větší. Z čeho vychází limit 6 000 m2 pro město Soběslav?

PV – Zmíněné haly jsou umístěny mimo městské části, a ne mezi dvěma městskými částmi. 6 000 m2 odpovídá velikostem běžným v Soběslavi, většině provozů vhodných do Soběslavi stačí. Velké haly nechceme i kvůli nebezpečí stavění prázdných nevyužitých prostorů – do zásoby. 

Pokračovat ve čtení →

Co přineslo jednání petičního výboru s radou města?

Vážení spoluobčané,

oslovuji Vás z pověření Petičního výboru PZ Soběslav a chci Vás informovat o vývoji událostí.

Jistě víte, že jsme zahájili jednání se zástupci Rady města (dále RM). Snažíme se najít shodu na regulativních opatřeních v případě výstavby průmyslové zóny a tím naplnit usnesení zastupitelstva.

Na jednání jsme předložili požadavky na regulativa v pěti oblastech:

  1. Výstavba po etapách

Prioritou pro nás je rozdělit budování celé zóny v čase, aby se rozložilo zatížení s výstavbou spojené. Tak získáme také čas pro řešení případných negativních vlivů, které bychom mohli před výstavbou další části omezit. Jsem rád, že v tomto bodě došlo k obecné shodě se zástupci RM, naše názory se zatím liší pouze v parametrech této etapizace. My požadujeme etapy o velikosti přibližně ¼ původně prezentovaného záměru.

Pokračovat ve čtení →

Logistické centrum jako logická volba developera aneb Žijeme v devítihodinové Evropě

  • Česko nejen jako montovna, ale i jako skladiště Evropy
  • Klíčové ukazatele jsou směna řidiče kamionu a skladová plocha
  • Smyslem je co nejlevnější přesun a skladování zboží, vše ostatní je nadstavba
  • Logistická centra v současné podobě jsou potvrzením závislosti Česka na rozvinutějších zemích Evropy

Zboží vyrobené převážně v Asii a dopravené do distribučních center přijíždí v kamionech. Je vyloženo, vybaleno, uskladněno, vybráno, opět zabaleno, opět naloženo do kamionů a odvezeno. To je profil logistického centra.

Proč jim Česko tak vyhovuje?

Cesta do většiny měst v rámci ekonomicky nejsilnější částí Evropy trvá z Česka zpravidla méně než devět hodin! To je směna řidiče kamionu. Mzdy a náklady jsou v Česku poměrově nižší. Sklady by ovšem nebyly bez dálnice. Své o tom vědí obyvatelé kolem plzeňské D5 a ústecké D8. Naše pomalu rostoucí D3 směrem na Rakousko začíná teprve ožívat. Ale už nyní jsme svědky růstu zárodků prvních logistických center. Soběslav se tak může stát jedním z průkopníků neradostné vize.

Pokračovat ve čtení →

Zápis ze schůzky zástupců Rady města a Petičního výboru 4.listopadu 2020

Datum a čas: 4.11.2020 od 15:00 do 18:00
Zápis zapsala: Ing. Gabriela Pospíšilová
Přítomni za Radu města: Mgr. Alena Krejčová, Mgr. Petr Lintner
Přítomni za petiční výbor: Ing. Pavel Plát, Zdeněk Rux, Ing. Gabriela Pospíšilová

Novinky k průmyslové zóně

Úvodního slova se ujal pan Mgr. Petr Lintner, který nás seznámil s aktuálními novinkami o plánované Průmyslové zóně (dále jen PZ).

Úvodního slova se ujal pan Mgr. Petr Lintner, který nás seznámil s aktuálními novinkami o plánované Průmyslové zóně (dále jen PZ).

  • Developer informoval Radu města Soběslavi (dále jen RM) o termínu nového podání na EIA, které bude odevzdávat až po začátku vegetačního období, tedy přibližně přelom jara a léta 2021. Důvodem je vypořádání se s oprávněným požadavkem týkající se ornitologického posudku, který jim dřívější termín nedovolí.
  • Developer aktuálně přepracovává dopravní řešení, po jeho zpracování jej město předá k odbornému posouzení do Centra dopravního výzkumu v Brně.
  • Developer je ochoten s RM jednat dál, trvá však na zastavěnosti 60%, jakýkoliv návrh pod hranicí 60% je pro něj ekonomicky nezajímavý.
  • Developer předložil zástupcům RM k nahlédnutí další pracovní variantu řešení PZ, není však aktuálně určena k publikaci, neboť se na ní bude neustále pracovat, není v ní zahrnuta dopravní studie a budou se do ní zapracovávat i připomínky ze strany RM. Developer úpravami reaguje i na usnesení zastupitelstva ze dne 23. září 2020.
  • Za RM nyní jedná s investorem starosta Ing. Bláha a místostarosta Mgr. Lintner.
  • Posudek krajinného rázu by měla obdržet Ing. Arch. Buzu pravděpodobně do 6.11.2020. Petiční výbor bude moci do něj nahlédnout. Posudek přinese další informace potřebné k možné specifikaci některých parametrů pro zadání. Posudek by zřejmě měl řešit také výšku plánovaných hal.
  • Developer informoval zástupce RM, že zvažuje variantu, že by celou jižní stranu (strana směrem k Rašelině a Impregnaci) použil pouze pro výrobní sféru. Dvě haly by zůstaly zachovány, byly by variantně vnitřně rozděleny na jednotlivé segmenty a ty byly nabídnuty několika firmám. Primárně chtějí oslovit soběslavské firmy. V případě výrobních hal by byli ochotni jednat i o snížení výšky budov.

Pokračovat ve čtení →

Průmyslová zóna nevratně zničí nenahraditelný společný přírodní zdroj

  • Logistická centra zabírají půdu
  • Jdou proti veřejnému zájmu otevřené krajiny
  • Betonové desky, na nichž haly stojí, zůstanou navždy součástí krajiny
  • PZ Soběslav: Celková plocha záměru je 20 hektarů = průměrná velikost pole v Česku

Logistická centra zabírají půdu. Záborem půdy a její přeměnou na zastavitelnou vzniká nezanedbatelná finanční hodnota (pro developera), zdánlivě okamžitě a odnikud, ve skutečnosti se to ale děje na úkor veřejného zájmu otevřené krajiny, jednoho ze společných zdrojů. Ve chvíli, kdy je právní ochrana půdy odňata, je její hmota najednou přeměněna ze život podporujícího a nenahraditelného přírodního zdroje na specifický druh suti, který leží v cestě novému rozvoji, a musí být tudíž odsunut stranou.”

Zdroj: Architektura zastavěné plochy a volná půda, Sborník ocelová města: architektura logistiky ve střední a východní Evropě

Celková plocha záměru bude 203 908 m2 (tj. cca 20 hektarů), z toho zastavěná plocha bude 71 796 m2. Objekty 4 hal jsou koncipovány jako nepodsklepené obdélníkového tvaru, plocha hal se pohybuje od 13 000 m2 do 21 000 m2.

Zdroj: Záměr průmyslové zóny předložený developerskou společností EXPRIN v Soběslavi.

20 hektarů je průměrná velikost pole v Česku, v evropském měřítku je pak 16 hektarů průměrná velikost celého jednoho hospodářství (farmy).

Haly rozšiřující se obrovskou rychlostí krajinou se zdají lehké a rozmontovatelné. To dokonce mohou se značnými náklady i být, co je ale nerozmontovatelné a zůstane navždy součástí krajiny, jsou betonové desky, na nichž haly stojí. Země utěsněná betonem ztrácí všechny životadárné funkce.

V Česku je nyní plocha logistických hal něco přes 8 milionů m2, Polsko má zhruba dvojnásobek, Maďarsko 6,8 milionu a Slovensko 2,6 milionu m2.

V roce 2018 bylo pro logistická centra v Česku vyňato ze zemědělského půdního fondu na 2 miliony m2 půdy! 

Co nového přineslo zastupitelstvo k průmyslové zóně?

Mnozí z vás v uplynulých měsících podepsali petici proti záměru stavět obří haly v průmyslové zóně (dále jen PZ). Nebylo Vás zrovna málo, petici podepsalo více než 2150 občanů. Petice byla nejprve předána Krajskému úřadu v Českých Budějovicích, který ji vypořádal v rámci procesu EIA, a v červnu byla představena na jednání Zastupitelstva města Soběslavi.

Na základě této petice bylo zahájeno jednání zastupitelstva města, rady města a petičního výboru s cílem nalezení vzájemné shody. Prvním společným krokem je tento článek přinášející informace o vypořádání petice a přijetí či nepřijetí jednotlivých usnesení zastupitelstvem města. Zároveň se rada města a petiční výbor dohodly na pokračování dalších jednání s cílem naplnění usnesení zastupitelstva města.  

Zde je seznam požadavků petice, které zastupitelstvo schválilo: 

Nesouhlasíme s výstavbou v průmyslové zóně bez znalosti konkrétních budoucích uživatelů a bez znalosti způsobu využití. Zatím nevíme, kdo haly bude využívat. Nevíme, komu je investor prodá, nebo pronajme. Chceme znát budoucí využití PZ, abychom se v budoucnosti vyhnuli nějakému nepříjemnému překvapení.

Zásadně nesouhlasíme s výstavbou čistě skladových prostor v průmyslové zóně. Postavit obří logistické centrum může být pro developera ekonomicky nejvýhodnější. Pro naše město už to ale tak výhodné není. Sklady nám mladé lidi zpět do Soběslavi nevrátí. Logistických center se v kraji připravuje hned několik a hrozí riziko, že nám tu zůstanou jen prázdné haly. Jako vhodnější projekt pro naši PZ vidíme výrobní prostory s přidanou hodnotou.

Pokračovat ve čtení →

Vyjednávání mezi petičním výborem a radou města obnovena

Na zářijovém jednání zastupitelé v Soběslavi jasně řekli, že požadují zásadní změny a zmenšení projektu pro průmyslovou zónu. Rada města opět dostala za úkol jednat s petičním výborem, aby parametry tohoto zmenšení společně upřesnily. “Je velmi důležité, abychom věděli, co chceme a na jakých podmínkách pro projekt bude Soběslav trvat. Vždyť developer může velmi brzy představit svoji aktualizovanou představu.” říká k požadavku zastupitelstva Miloš Bučinský.

Následně rada města vybrala Mgr. Alenu Krejčovou a Mgr. Petra Lintnera, jako své zástupce do dalších vyjednávání. Petiční výbor jako své zástupce zvolil Ing. Pavla Pláta, Ing. Gabrielu Pospíšilovou a Zdeňka Ruxe. Obě strany se poprvé sešly 13. října a jako první krok připravily společné prohlášení k výstupům uplynulého zastupitelstva a oficiálnímu vypořádání petice. “Napsali jsme společně článek do měsíčníku Hláska a ukázali tak, že spolu opět dokážeme konstruktivně jednat”, komentuje Zdeněk Rux.

Petiční výbor, tak jak ho známe doposud, se rozhodl zájmy obyvatel prosazovat skrze nově založený spolek. Jeho předsedou byl zvolen Ing. Pavel Plát, který vysvětlil důvody založení. “Petice byla oficiálně vypořádána, nicméně naše práce nekončí. Spolek s jasnou právní identitou bude v této práci pokračovat a bude se moci účastnit případných stavebních či územních řízení.” Bližší informace o spolku budou zveřejněny v dalších týdnech.

První regulativy pro průmyslovou zónu

Ve středu 23. září přijalo zastupitelstvo města Soběslavi několik důležitých usnesení týkajících se průmyslové zóny Soběslav. Pro nás, jako petiční výbor jsou tato usnesení velmi důležitá, protože těmito usneseními vznikají první regulativy budoucí průmyslové zóny.

Druhou pozitivní informací je, že po cca 6 týdnech budou obnovena jednání mezi radou města a petičním výborem. Zastupitelstvo jasně vyjádřilo, že si přeje spolupráci rady města a petičního výboru.

Děkujeme Vám všem, kdo na jednání zastupitelů dorazili a podpořili nejen nás petiční výbor, ale i ostatních více než 2100 lidí, kteří podepsali naši petici.

Videozáznam z jednání zastupitelstva | Audiozáznam z jednání zastupitelstva

Podpořte naši činnost proti průmyslové zóně. Číslo transparentního účtu je 2801831014/2010.