Lednové novinky kolem průmyslové zóny

Vážení spoluobčané,

dovolte mi seznámit Vás s vývojem situace kolem průmyslové zóny Soběslav. Od posledního článku v Hlásce se toho událo dost. Především se rada města rozhodla, že nebude dále zastupovat město při jednání s developerem a tuto svojí povinnost předala na zastupitelstvo. Mgr. Krejčová, jako členka rady města, navrhla vytvoření “výboru pro rozvoj průmyslové zóny”, který by měl být jednáním pověřen. Prakticky to znamená, že jednání povede orgán, který nemá žádnou rozhodovací pravomoc, je to pouze poradní orgán zastupitelstva. Dále to znamená, že se zastupitelé budou muset průmyslovou zónou  zabývat z jiného pohledu a daleko častěji. Výbor navíc bude vytvořen podle výsledku posledních voleb, tedy se z této problematiky stává věc politická a nikoliv občanská.

Pozitivní informací je skutečnost, že jsme zadali u renomované právní kanceláře rešerši právního postavení města v případném sporu s developerem a tato rešerše, na rozdíl od tvrzení představitelů města, dokazuje, že město má velice dobré vyhlídky v případném sporu s developerem. Předali jsme jí městu a doufáme, že z ní bude město čerpat potřebné informace.

V prosinci jsme také zaregistrovali spolek Naše Soběslav z.s., který bude aktivně vstupovat do veřejného dění v Soběslavi.  Základním účelem činnosti spolku je ochrana přírody a krajiny, ochrana životního prostředí, ochrana veřejného zdraví, prosazování a ochrana profesních nebo veřejných zájmů, ochrana kulturních hodnot, podpora udržitelného rozvoje města Soběslavi. Spolek je otevřený pro další zájemce o členství a kauze průmyslové zóny bude věnovat velkou pozornost

Jako poslední se chci zmínit o našem jednání s hejtmanem Jihočeského kraje, kam jsme byli jako petiční výbor pozváni. Diskuze se týkala především řešení bezpečné komunikace mezi Soběslaví a Chlebovem. O závěrech Vás budeme informovat.

Pracovní místa. Přínos nebo zátěž?

  • Soběslavsko má dlouhodobě nízkou nezaměstnanost
  • problémy jsou především nedostatečná dostupnost bydlení, malá podpora bytové výstavby a mladých rodin, či zhoršená dostupnost předškolního vzdělávání
  • z hlediska zaměstnanosti je klíčová pestrá nabídka pracovních míst, jak do struktury odvětví, tak co se kvalifikačních požadavků týče
  • logistická centra se významně nepodílejí na zaměstnávání místních obyvatel
  • agenturní pracovníci přitom tvoří v průměru až pětinu (!)  zaměstnanců
  • agenturní pracovníci jsou komoditou, stejně jako zboží
  • agenturní zaměstnávání přináší řadu negativních jevů, ty však musí řešit místní samosprávy
  • s rozvojem logistiky přichází rozvoj automatizace a tedy pokles nabídky práce

Průmyslová zóna přinese pracovní místa. Mladí se budou vracet do Soběslavi. Zvrátíme nepříznivý trend, kdy nám mladí odcházejí do velkých měst studovat a po studiích se nevracejí zpátky. To jsou nejčastější argumenty, kterými některé radnice, včetně té soběslavské, vítají developery. 

S nepříznivým demografickým vývojem se potýkají téměř všechny obce v Česku. Populace stárne a mladí odcházejí do větších měst nejen za lepší prací, ale také za vzděláním, bydlením, nabídkou volnočasových aktivit… Zeptejte se svých dětí a vnoučat!

“Nedostatkem bránícím pozitivnímu demografickému vývoji je zhoršená dostupnost předškolního vzdělávání a zhoršená dostupnost bydlení. Akutním rizikem, je též zhoršení lékařské péče v důsledku vysokého věku lékařů. S ohledem na nepříznivý demografický vývoj je třeba posilovat volnočasové aktivity, spolkovou činnost…” Tolik kapitoly 4 a 5 nedávno zastupitelstvem města schváleného strategického dokumentu Program rozvoje města Soběslavi na další roky věnované Kvalitě života obyvatel.

“V rámci mikroregionu Tábor má Soběslavsko nejnižší míru nezaměstnanosti,” dodává k nezaměstnanosti na Soběslavsku Program rozvoje.

Pokračovat ve čtení →

Město Soběslav se zbytečně bojí vysokých náhrad škod při změně územního plánu

Soběslavští zastupitelé obdrželi v prosinci roku 2020 dokument s názvem “Možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně”. Tento dokument byl vypracován v návaznosti na usnesení zastupitelstva ze dne 23. 9. 2020 a vypracovali ho zaměstnanci města JUDr. Bc. Iva Hartlová (právník), Ing. arch. Dagmar Buzu (odbor výstavby a regionálního rozvoje) a Ing. Radek Bryll (tajemník úřadu). Jejich závěrem je, že nedoporučují zastupitelům přijetí jakýchkoliv možností regulace, omezení či zamezení výstavby v lokalitě budoucí průmyslové zóny. V případě přijetí opatření, která zpřísní dosud platná regulativa, se dle tvrzení autorů město vystavuje nebezpečí požadavku na náhradu škody či na náhradu za újmu. Dále upozorňují na podobný případ v městě Liberci, kde městu vznikla škoda, a doporučují dohodu s investorem.

Protože jsme chtěli mít na věc nezávislý pohled, a proto jsme oslovili jsme renomovanou právní kancelář Dohnal & Bernard, která se ve své činnosti zaměřuje mimo jiné na územní plánování. Ta nám k výše zmíněnému dokumentu vypracovala oponentní posudek, který závěry města zcela vyvrací.

Oponentní posudek upozorňuje, že rizikem může být i neprovedení změny územního plánu, a že ne každá změna v územním plánu zakládá nárok na náhradu škody či vynaložených nákladů. V případě soběslavského případu pak považuje riziko úspěšnosti takové žaloby za “velmi nízké”, neboť příprava výstavby záměru je na začátku a ještě není známa jeho budoucí podoba. Mgr. Jiří Cihlář, který posudek zpracoval, upozorňuje, že je zcela nepřípustné, aby bylo vyhověno požadavkům vlastníka pozemku jen proto, že vyhrožuje uplatněním náhrad škody a dodává: “Pokud bude vlastník pozemků/investor neustále opakovat hrozbu náhrad škod v řádech stovek milionů korun českých s cílem působit tak na rozhodování orgánů města Soběslav, může se sám dostat i do roviny trestní odpovědnosti”.

Na závěr oponentura upozorňuje, že případ Liberce, o který se opírá dokument zpracovaný úředníky města, je nevhodně vybraný příklad a zpracovatelé vycházeli pouze z internetových článků, které jsou zcela odlišné od reality. Ve skutečnosti v tomto případě došlo k dohodě a město nemuselo platit developerovi nic. Na závěr Mgr. Jiří Cihlář dodává, že sám se za svou praxi nesetkal s jediným případem, kdy by se vlastník pozemku náhrady v podobném případě domohl.

Možnosti regulace výstavby v průmyslové zóně (zpracovatel JUDr. Bc. Iva Hartlová, Ing. arch. Dagmar Buzu, Ing. Radek Bryll)

Oponentní posudek (zpracovatel Mgr. Jiří Cihlář, advokátní kancelář Dohnal & Bernard)

Zápis ze schůzky zástupců Rady města a Petičního výboru 20.11.2020

Datum a čas: 20.11.2020 od 14:00 do 15:40

Zápis zapsala: Ing. Gabriela Pospíšilová

Přítomni za Radu města: Mgr. Alena Krejčová, Mgr. Petr Lintner

Přítomni za petiční výbor: Ing. Pavel Plát, Zdeněk Rux, Ing. Gabriela Pospíšilová

Novinky k průmyslové zóně

Úvodního slova se ujala paní Mgr. Krejčová, která nás seznámil s aktuálními novinkami z posledního jednání rady města (dále jen RM), které se konalo ve středu 18.11.2020.

  • RM podrobně prošla zápis z posledních schůzky zástupců RM a Petičního výboru (dále jen PV) ze dne 4.11.2020
  • Souhlasila s body, na kterých jsme se shodli
  • Nechtěla se vyjadřovat k nastavení regulativu výška budov – potřeba počkat na výsledky studie krajinného rázu. Ta byla navrácena k přepracování z důvodu třetí pracovní verze, kterou poskytla firma Exprin Property s.r.o. (dále jen Exprin) zástupcům města Soběslav, konkrétně panu starostovi Ing. Bláhovi a místostarostovi Mgr. Lintnerovi
  • Nechtěla se vyjadřovat k regulativu velikosti objektů – hrozí riziko, že nebude  vyhovovat konkrétnímu zájemci. Shodla se však na faktu, že segmentace v budovách může být limitujícím faktorem pro mnoho firem, které by nechtěly sdílet společnou halu s ostatními uživateli
  • Členové RM se shodli na nastavení limitů až po konkrétní znalosti budoucích uživatelů Průmyslové zóny (dále jen PZ)
  • Parkování v areálu PZ –rada čeká na předložení studie, kterou zpracovává pro firmu Exprin pan Zenkl. RM následně poté zažádá o dopravní studii Centrum dopravního výzkumu v Brně.
  • Před prosincovým zastupitelstvem (16.12.2020) je potřeba se dohodnout, jak budeme společně vystupovat jako PV a RM, jak se budeme vyjadřovat k jednotlivým usnesením ze zářijového zastupitelstva (23.9.2020)
  • RM žádá PV, abychom nepoužívali pojem developer ve vztahu k firmě Exprin ale spíše vlastník pozemků nebo investor. S tímto PV nesouhlasí, a i nadále budeme používat slovo developer, neboť my takto firmu Exprin vnímáme. 
  • RM připravuje rešerši o finančních dopadech, které by mohly regulativa přinést. Zjistíme také, jaká rizika mohou nastat. 
  • RM zvažuje, že vyzve  firmu Exprinu  k sepsání společného  memoranda, kde by byla jasně uvedena podmínka o znalosti budoucích uživatelů. (Toto je jedna z možností. Jaký nástroj bychom chtěli použít ještě není zcela jasné a bude konzultováno s právníkem)
  • RM v jednáních preferuje výrobu a je ochotna akceptovat část pro skladování – zatím nebylo jednoznačně kvantifikováno

Velikost hal

RM – Mgr. Krejčová měla osobní schůzku s Ing. Arch. Buzu, kde zjišťovala, jestli existuje nějaká platná norma, která by standardizovala velikost budov pro výrobní haly. Výrobní haly a závody nemají limit o rozestupu hal mezi s sebou, ani to nelze nijak ovlivnit regulativem. Pokud budou chtít, mohou si postavit haly „nalepeny“ jednu na druhou. Mohou vedle sebe postavit dvě haly o 6 tis. m2 a finálně to bude stejné jako jedna hala o velikosti 12 tis. m2.

PV – zjišťovali jsme informace u jiného developera, který se zabývá výstavbou hal v průmyslových zónách. Získali jsme několik zásadních informací. Námi představená regulativa nejsou pro běžné výrobní provozy omezující. Poptávka po prostorech velikosti jednotek tis. m2 jsou pro výrobní provozy běžné. Požadavek na omezení 6 tis. m2 tedy PV nepovažuje za příliš omezující. Pokud by pro ně byla velikost omezující, tak právě pouze pro speciální haly, která požadují například montovny nebo logistická centra, a to jsme se s RM shodli, že v Soběslavi mít nechceme. Výstavba menších hal je pro developera dražší, proto tlačí na výstavbu velkých hal i za cenu, že je nebudou mít pronajaté a zůstanou neobsazené, toto vnímá PV jako největší riziko. Navíc je tu další riziko a to, že pokud tu již budou mít halu postavenou, snadno pak mohou tvrdit, že nesehnali výrobní firmu a okamžitě ji obsadí spediční/logistickou firmou.

RM – ověřovali si velikost hal v  nejbližím okolí např. ve Veselí nad Lužnicí, firma TEUFELBERGER spol s.r.o., která má rozlohu 12 tis. m2, nebo objekty v Plané nad Lužnicí, které jsou ještě větší. Z čeho vychází limit 6 000 m2 pro město Soběslav?

PV – Zmíněné haly jsou umístěny mimo městské části, a ne mezi dvěma městskými částmi. 6 000 m2 odpovídá velikostem běžným v Soběslavi, většině provozů vhodných do Soběslavi stačí. Velké haly nechceme i kvůli nebezpečí stavění prázdných nevyužitých prostorů – do zásoby. 

Pokračovat ve čtení →

Co přineslo jednání petičního výboru s radou města?

Vážení spoluobčané,

oslovuji Vás z pověření Petičního výboru PZ Soběslav a chci Vás informovat o vývoji událostí.

Jistě víte, že jsme zahájili jednání se zástupci Rady města (dále RM). Snažíme se najít shodu na regulativních opatřeních v případě výstavby průmyslové zóny a tím naplnit usnesení zastupitelstva.

Na jednání jsme předložili požadavky na regulativa v pěti oblastech:

  1. Výstavba po etapách

Prioritou pro nás je rozdělit budování celé zóny v čase, aby se rozložilo zatížení s výstavbou spojené. Tak získáme také čas pro řešení případných negativních vlivů, které bychom mohli před výstavbou další části omezit. Jsem rád, že v tomto bodě došlo k obecné shodě se zástupci RM, naše názory se zatím liší pouze v parametrech této etapizace. My požadujeme etapy o velikosti přibližně ¼ původně prezentovaného záměru.

Pokračovat ve čtení →

Logistické centrum jako logická volba developera aneb Žijeme v devítihodinové Evropě

  • Česko nejen jako montovna, ale i jako skladiště Evropy
  • Klíčové ukazatele jsou směna řidiče kamionu a skladová plocha
  • Smyslem je co nejlevnější přesun a skladování zboží, vše ostatní je nadstavba
  • Logistická centra v současné podobě jsou potvrzením závislosti Česka na rozvinutějších zemích Evropy

Zboží vyrobené převážně v Asii a dopravené do distribučních center přijíždí v kamionech. Je vyloženo, vybaleno, uskladněno, vybráno, opět zabaleno, opět naloženo do kamionů a odvezeno. To je profil logistického centra.

Proč jim Česko tak vyhovuje?

Cesta do většiny měst v rámci ekonomicky nejsilnější částí Evropy trvá z Česka zpravidla méně než devět hodin! To je směna řidiče kamionu. Mzdy a náklady jsou v Česku poměrově nižší. Sklady by ovšem nebyly bez dálnice. Své o tom vědí obyvatelé kolem plzeňské D5 a ústecké D8. Naše pomalu rostoucí D3 směrem na Rakousko začíná teprve ožívat. Ale už nyní jsme svědky růstu zárodků prvních logistických center. Soběslav se tak může stát jedním z průkopníků neradostné vize.

Pokračovat ve čtení →

Zápis ze schůzky zástupců Rady města a Petičního výboru 4.listopadu 2020

Datum a čas: 4.11.2020 od 15:00 do 18:00
Zápis zapsala: Ing. Gabriela Pospíšilová
Přítomni za Radu města: Mgr. Alena Krejčová, Mgr. Petr Lintner
Přítomni za petiční výbor: Ing. Pavel Plát, Zdeněk Rux, Ing. Gabriela Pospíšilová

Novinky k průmyslové zóně

Úvodního slova se ujal pan Mgr. Petr Lintner, který nás seznámil s aktuálními novinkami o plánované Průmyslové zóně (dále jen PZ).

Úvodního slova se ujal pan Mgr. Petr Lintner, který nás seznámil s aktuálními novinkami o plánované Průmyslové zóně (dále jen PZ).

  • Developer informoval Radu města Soběslavi (dále jen RM) o termínu nového podání na EIA, které bude odevzdávat až po začátku vegetačního období, tedy přibližně přelom jara a léta 2021. Důvodem je vypořádání se s oprávněným požadavkem týkající se ornitologického posudku, který jim dřívější termín nedovolí.
  • Developer aktuálně přepracovává dopravní řešení, po jeho zpracování jej město předá k odbornému posouzení do Centra dopravního výzkumu v Brně.
  • Developer je ochoten s RM jednat dál, trvá však na zastavěnosti 60%, jakýkoliv návrh pod hranicí 60% je pro něj ekonomicky nezajímavý.
  • Developer předložil zástupcům RM k nahlédnutí další pracovní variantu řešení PZ, není však aktuálně určena k publikaci, neboť se na ní bude neustále pracovat, není v ní zahrnuta dopravní studie a budou se do ní zapracovávat i připomínky ze strany RM. Developer úpravami reaguje i na usnesení zastupitelstva ze dne 23. září 2020.
  • Za RM nyní jedná s investorem starosta Ing. Bláha a místostarosta Mgr. Lintner.
  • Posudek krajinného rázu by měla obdržet Ing. Arch. Buzu pravděpodobně do 6.11.2020. Petiční výbor bude moci do něj nahlédnout. Posudek přinese další informace potřebné k možné specifikaci některých parametrů pro zadání. Posudek by zřejmě měl řešit také výšku plánovaných hal.
  • Developer informoval zástupce RM, že zvažuje variantu, že by celou jižní stranu (strana směrem k Rašelině a Impregnaci) použil pouze pro výrobní sféru. Dvě haly by zůstaly zachovány, byly by variantně vnitřně rozděleny na jednotlivé segmenty a ty byly nabídnuty několika firmám. Primárně chtějí oslovit soběslavské firmy. V případě výrobních hal by byli ochotni jednat i o snížení výšky budov.

Pokračovat ve čtení →

Průmyslová zóna nevratně zničí nenahraditelný společný přírodní zdroj

  • Logistická centra zabírají půdu
  • Jdou proti veřejnému zájmu otevřené krajiny
  • Betonové desky, na nichž haly stojí, zůstanou navždy součástí krajiny
  • PZ Soběslav: Celková plocha záměru je 20 hektarů = průměrná velikost pole v Česku

Logistická centra zabírají půdu. Záborem půdy a její přeměnou na zastavitelnou vzniká nezanedbatelná finanční hodnota (pro developera), zdánlivě okamžitě a odnikud, ve skutečnosti se to ale děje na úkor veřejného zájmu otevřené krajiny, jednoho ze společných zdrojů. Ve chvíli, kdy je právní ochrana půdy odňata, je její hmota najednou přeměněna ze život podporujícího a nenahraditelného přírodního zdroje na specifický druh suti, který leží v cestě novému rozvoji, a musí být tudíž odsunut stranou.”

Zdroj: Architektura zastavěné plochy a volná půda, Sborník ocelová města: architektura logistiky ve střední a východní Evropě

Celková plocha záměru bude 203 908 m2 (tj. cca 20 hektarů), z toho zastavěná plocha bude 71 796 m2. Objekty 4 hal jsou koncipovány jako nepodsklepené obdélníkového tvaru, plocha hal se pohybuje od 13 000 m2 do 21 000 m2.

Zdroj: Záměr průmyslové zóny předložený developerskou společností EXPRIN v Soběslavi.

20 hektarů je průměrná velikost pole v Česku, v evropském měřítku je pak 16 hektarů průměrná velikost celého jednoho hospodářství (farmy).

Haly rozšiřující se obrovskou rychlostí krajinou se zdají lehké a rozmontovatelné. To dokonce mohou se značnými náklady i být, co je ale nerozmontovatelné a zůstane navždy součástí krajiny, jsou betonové desky, na nichž haly stojí. Země utěsněná betonem ztrácí všechny životadárné funkce.

V Česku je nyní plocha logistických hal něco přes 8 milionů m2, Polsko má zhruba dvojnásobek, Maďarsko 6,8 milionu a Slovensko 2,6 milionu m2.

V roce 2018 bylo pro logistická centra v Česku vyňato ze zemědělského půdního fondu na 2 miliony m2 půdy!