- Soběslavsko má dlouhodobě nízkou nezaměstnanost
- problémy jsou především nedostatečná dostupnost bydlení, malá podpora bytové výstavby a mladých rodin, či zhoršená dostupnost předškolního vzdělávání
- z hlediska zaměstnanosti je klíčová pestrá nabídka pracovních míst, jak do struktury odvětví, tak co se kvalifikačních požadavků týče
- logistická centra se významně nepodílejí na zaměstnávání místních obyvatel
- agenturní pracovníci přitom tvoří v průměru až pětinu (!) zaměstnanců
- agenturní pracovníci jsou komoditou, stejně jako zboží
- agenturní zaměstnávání přináší řadu negativních jevů, ty však musí řešit místní samosprávy
- s rozvojem logistiky přichází rozvoj automatizace a tedy pokles nabídky práce
Průmyslová zóna přinese pracovní místa. Mladí se budou vracet do Soběslavi. Zvrátíme nepříznivý trend, kdy nám mladí odcházejí do velkých měst studovat a po studiích se nevracejí zpátky. To jsou nejčastější argumenty, kterými některé radnice, včetně té soběslavské, vítají developery.
S nepříznivým demografickým vývojem se potýkají téměř všechny obce v Česku. Populace stárne a mladí odcházejí do větších měst nejen za lepší prací, ale také za vzděláním, bydlením, nabídkou volnočasových aktivit… Zeptejte se svých dětí a vnoučat!
“Nedostatkem bránícím pozitivnímu demografickému vývoji je zhoršená dostupnost předškolního vzdělávání a zhoršená dostupnost bydlení. Akutním rizikem, je též zhoršení lékařské péče v důsledku vysokého věku lékařů. S ohledem na nepříznivý demografický vývoj je třeba posilovat volnočasové aktivity, spolkovou činnost…” Tolik kapitoly 4 a 5 nedávno zastupitelstvem města schváleného strategického dokumentu Program rozvoje města Soběslavi na další roky věnované Kvalitě života obyvatel.
“V rámci mikroregionu Tábor má Soběslavsko nejnižší míru nezaměstnanosti,” dodává k nezaměstnanosti na Soběslavsku Program rozvoje.
Průměrná nezaměstnanost v rámci ORP Soběslav je 5,8% (údaje z let 2005-2018).
Průměrný podíl dokončených bytů na 1000 obyvatel v rámci ORP Soběslav je 1,7 bytu za rok (údaje z let 2001-2018).
zdroj: Český statistický úřad
Zkušenosti z obcí kolem dálnice D8. Průmyslová zóna Kozomín-Postřižín-Úžice zaměstnává celkem 3400 pracovníků. Z dotčených obcí v ní pracuje 40 lidí. V přepočtu na počet obyvatel nad 15 let to znamená, že průmyslová zóna se podílí na zaměstnanosti v mikroregionu pouhými 1-2%. Zbytek zaměstnanců dojíždí, z velké části se jedná o agenturní zahraniční pracovníky. Negativní průvodní jevy spojené s provozem v průmyslové zóně však nesou dotčené obce.
zdroj: Úřad práce a ČSSZ, poskytnuto Sdružením obcí Koridor D8
Jak je zřejmé z dlouhodobých trendů, nezaměstnanost není problémem našeho města. Zda se jím stane, je s ohledem na nejistoty dnešních dnů těžké předvídat. Případnou hrozbu narůstající nezaměstnanosti ale umožní lépe zvládnout pestré možnosti uplatnění. Tedy i dostatečná nabídka kvalifikovaných pozic v různorodých odvětvích. Víme přece dobře, jak kritické je soustředění veškerého potenciálu pracovních míst do jednoho bodu, k jednomu zaměstnavateli, k jednomu podniku.
K pochopení nabídky pracovních míst, jakou nabízejí logistická centra, sklady a haly je třeba popsat 5 základních článků logistiky:
- developerské společnosti (většinou se zahraničními vlastníky), zajišťující výstavbu
- realitní poradenství, starající se o pronájmy a prodeje
- nájemci
- logističtí operátoři – řídí provoz a dopravu zboží mezi sklady
- personální agentury zajišťující pracovníky, které dodávají a propouštějí zaměstnance podle aktuální situace na trhu v souladu s požadavky výroby a transportu
Rozhodnutí a kvalifikovaná pracovní místa nabízejí ředitelství na každé z těchto pěti úrovní. Ta však sídlí ve velkých městech, nikoli v místě samotných provozů.
Pro místní provozy zajišťují zaměstnance personální agentury, které umisťují zaměstnance podle potřeb výroby a transportu, často včetně ovládání trhu s ubytovnami.
V případě, že je v regionu nedostatek pracovníků, přijíždějí zaměstnanci z nejrůznějších končin. Některá logistická centra mají vlastní ubytovací kapacity pro pracovníky přímo v areálu. Vždy je tento jev ale spojen i s nárůstem dalších legálních, nelegálních a neformálních ubytovacích kapacit v blízkých obcích a městečcích. Vzniká tak dvojí struktura obyvatel – starousedlíků a nově příchozích, často lidí z celého světa. Rumuni, Bulhaři, Ukrajinci, Poláci a další. Sezónní pracovníci přijíždějí na krátkodobou výpomoc a nemají cíl se v místě usadit. Starousedlíci si stěžují na zvýšenou kriminalitu a nepořádek. Rozdílný způsob života vyvolává střety mezi starousedlíky a novými pracovníky podpořené navíc odlišnou kulturní i jazykovou bariérou.
Agenturní pracovníci tvoří v průměru pětinu pracovníků výrobních a logistických firem.
Například v západočeském městě Stříbro (velikostí srovnatelné se Soběslaví) tvoří zahraniční dělníci až 20% obyvatel. Agentury skupují bytový fond, aby mohli nabízet pracovní místa včetně ubytování. Dopady na trh s nemovitostmi jsou nasnadě.
Většina nesnází pak padá na hlavu místních samospráv. Často chybí základní infrastruktura. Postupně se zjišťuje, co kde chybí, a města musí řešit negativní dopady plynoucí z provozu logistických areálů, protože na ně zkrátka investoři nemysleli.
Tolik velebená zaměstnanost je těžce vykoupena. Zaměstnanec se, stejně jako zboží na skladě, stává komoditou, kterou je možné libovolně přesouvat podle aktuálního diktátu z centra, kdesi mimo dosah místní samosprávy. Rozdíl mezi městem a venkovem v nabídce kvalifikovaných pracovních míst se tak nejen utvrzuje, ale dokonce posiluje. Nechtěným bonusem jsou problémy způsobené výraznou nerovnoměrností mezi často agenturními pracovníky a místními lidmi.
