- Logistická centra zabírají půdu
- Jdou proti veřejnému zájmu otevřené krajiny
- Betonové desky, na nichž haly stojí, zůstanou navždy součástí krajiny
- PZ Soběslav: Celková plocha záměru je 20 hektarů = průměrná velikost pole v Česku
Logistická centra zabírají půdu. Záborem půdy a její přeměnou na zastavitelnou vzniká nezanedbatelná finanční hodnota (pro developera), zdánlivě okamžitě a odnikud, ve skutečnosti se to ale děje na úkor veřejného zájmu otevřené krajiny, jednoho ze společných zdrojů. Ve chvíli, kdy je právní ochrana půdy odňata, je její hmota najednou přeměněna ze život podporujícího a nenahraditelného přírodního zdroje na specifický druh suti, který leží v cestě novému rozvoji, a musí být tudíž odsunut stranou.”
Zdroj: Architektura zastavěné plochy a volná půda, Sborník ocelová města: architektura logistiky ve střední a východní Evropě
Celková plocha záměru bude 203 908 m2 (tj. cca 20 hektarů), z toho zastavěná plocha bude 71 796 m2. Objekty 4 hal jsou koncipovány jako nepodsklepené obdélníkového tvaru, plocha hal se pohybuje od 13 000 m2 do 21 000 m2.
Zdroj: Záměr průmyslové zóny předložený developerskou společností EXPRIN v Soběslavi.
20 hektarů je průměrná velikost pole v Česku, v evropském měřítku je pak 16 hektarů průměrná velikost celého jednoho hospodářství (farmy).
Haly rozšiřující se obrovskou rychlostí krajinou se zdají lehké a rozmontovatelné. To dokonce mohou se značnými náklady i být, co je ale nerozmontovatelné a zůstane navždy součástí krajiny, jsou betonové desky, na nichž haly stojí. Země utěsněná betonem ztrácí všechny životadárné funkce.
V Česku je nyní plocha logistických hal něco přes 8 milionů m2, Polsko má zhruba dvojnásobek, Maďarsko 6,8 milionu a Slovensko 2,6 milionu m2.
V roce 2018 bylo pro logistická centra v Česku vyňato ze zemědělského půdního fondu na 2 miliony m2 půdy!
